Za posledních čtyři až pět let se na trhu práce ve světě objevil zajímavý trend. Technologické firmy začaly hledat zaměstnance v řadách humanitních oborů. Je to trochu nezvyklé, protože většina z nás by si řekla, že budou chtít spíš IT odborníky, než psychology a filology.

 
Jedním z mužů, kteří s touto osvětou začali, je spolumajitel platformy Flickr a majitel aplikace pro pracovní komunikaci Slack, Stewart Butterfield. On sám totiž studoval filozofii a říká, že ho studium hodně naučilo. A co? Díky filozofii umí dvě věci, a to:

• dokonalé vyjadřování,
• sledovat argumentace do nejmenších detailů.

Skvělá šance nové kariéry

Butterfield o tomto tématu dokonce napsal celou knihu s názvem Můžeš dělat cokoli: Překvapivá síla „neužitečného“ humanitního vzdělání. S tímto konceptem skutečně zaujal. Začali o tom dokonce diskutovat i média jako The Washington Post či Harvard Business Review. Moderní doba si na první pohled žádá technologických oborů, ale majitelé společností na to nyní jdou jinak.
 
Nemusíte se obávat, že v budoucnosti nenajdete práci jen proto, že studujete např. cizí jazyk a literaturu. Technologické společnosti čím dál víc potřebují a hledají lidi na pozice typu komunikace, marketing či HR. Na to ovšem potřebujete znát svůj i cizí jazyk velice dobře.
 

Studijní obor není to, co děláte

V řadách softwarových vývojářů a podobných pozic dnes najdete mnoho absolventů politologie nebo psychologie. Zdá se to překvapivé? Nejspíš ano. Pravdou ale je (a firmy si to uvědomují), že u zaměstnance je leckdy důležitější tzv. soft skills. To znamená, že potřebují dostatečnou emocionální inteligenci, sociální a komunikační dovednosti, kreativitu a schopnost předávat své znalosti dál.
 
Společnosti si uvědomují, že měkké schopnosti a dovednosti jsou extrémně důležité. A uvědomují si také, že absolventi humanitních oborů k tomu mají lepší předpoklady než klasičtí IT specialisté. Klíčovým aspektem je ale také umět několik věcí zároveň, např. psaní a byznys, komunikaci a design.