Dluhopisy jsou vlastně docela banální věc. Jeden člověk má peníze a nepotřebuje je, zatímco druhý je potřebuje a nemá, a když se pak tihle dva sejdou, může být výsledkem jejich schůzky i nějaký dluhopis. Tedy vlastně potvrzení o tom, že ten majetný tomu nemajetnému půjčil, a nemajetný se tak stává dlužníkem a má nebo by alespoň měl mít povinnost takto vypůjčené peníze i s příslušným úrokem vrátit.

S jakým úrokem? To už bývá různé. Protože je více způsobů, .

Existují dluhopisy s pevným úročením, u nichž se po celou dobu trvání půjčky úrok nemění. Jejich výhodou je to, že strany vždy vědí, kolik na úrocích získají, respektive zaplatí, je to jednoznačně dáno. Ta jistota je krásná věc, jenže… pokud je situace na trhu nestabilní, může se hravě stát, že úroky považované v tuto chvíli za přijatelné mohou být zítra směšné či naopak drakonické. A nikdo už s nimi nehne.

Pak jsou tu dluhopisy s proměnlivým úročeným, jež přičítají k původní referenční hodnotě určitý bonus, jenž má vyvažovat případná rizika.

Máme i dluhopisy s nulovým úročením; to však neznamená, že by se peníze půjčovaly za nic, nýbrž že se takový dluhopis prodá pod nominální hodnotou, jež bude nebo aspoň má být splacena. Koupím například dluhopis v hodnotě tisíc korun, které mi jednou dlužník vrátí, ale dám za něj jenom devět stovek. Takže i s nulovým úrokem vydělávám.

No a pak tu máme i dluhopisy indexované, kde se úroky průběžně mění v závislosti na vývoji ceny různých komodit na trhu. Změní-li se třeba ceny zlata, stříbra, ropy a podobně, mění se i úroky.

Dluhopisy lze ale rozdělit nejen podle toho, jak jsou úročeny, ale i podle jiných kritérií.

Podle délky jejich splatnosti je dělíme na krátkodobé, tedy ty, jež jsou spláceny do dvanácti měsíců od data vydání, střednědobé se splatností do deseti let a dlouhodobé, u nichž si věřitel počká déle než deset let.

Podle vydavatele se dělí na státní, podnikové, komunální či bankovní.

A o čem už se v odborných kruzích oficiálně nahlas nemluví, dělí se i na rozumné, nerozumné a přímo neskutečně pitomé. A hádejte, ke kterému z těchto posledních kritérií lze nejlépe přiřadit dluhopisy, jež (nejen) v tuto chvíli vydává a prodává naše vláda!